Povolování hřišť – metodické poznámky

Metodické poznámky k povolování hřišť a herních prvků ve smyslu požadavku stavebního zákona.

U hřiště je vždy nutné nejprve posoudit, zda ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) hřiště je, či není stavbou popř. výrobkem plnící funkci stavby nebo terénní úpravou a nebo jde pouze o změnu druhu pozemku. Není také vyloučeno, že může se jednat i o kombinaci těchto znaků, tj. že hřiště bude obsahovat stavby a současně půjde i o terénní úpravu. Hřiště, jakožto samotnou plochu nelze označovat za stavbu, neboť se jedná o určitý způsob využití území.

Povahu stavby ve smyslu stavebního zákona může mít hřiště, jehož obsahem jsou stavby, na které podle druhu a účelu dopadají postupy podle stavebního zákona. O stavbu se může jednat např. pokud půjde o asfaltovou plochu doplněnou obrubníky včetně oplocení.  U asfaltové plochy se bude jednat o zpevněné plochy, na které plně dopadá režim územního rozhodnutí (§ 76 SZ), v tomto případě rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 SZ) a následně režim stavebního povolení (§ 115 SZ). V případě oplocení jde taktéž o stavbu, která ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) bodu 14. nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, vyžaduje však územní rozhodnutí (§ 76 SZ, 78 SZ), které lze nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96 SZ nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a SZ.

Povahu výrobku plnícího funkci stavby může mít hřiště, které bude takové výrobky plnící funkci stavby, obsahovat. Obecně dle ustanovení § 2 odst. 3 SZ se za stavbu považuje také výrobek plnící funkci stavby a stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Rozdíl mezi výrobkem plnící funkci stavby a stavbou je v místě, kde vznikají. Stavba vzniká na staveništi (z jednotlivých výrobků) a za její provádění je zodpovědný zhotovitel (stavební podnikatel), nebo stavebník (v případě provádění stavby svépomocí), zatímco výrobek vzniká ve výrobním závodě a výsledné vlastnosti garantuje výrobce. Pro posouzení, zda určitá věc může být výrobkem plnící funkci stavby je rozhodné, zda lze takový výrobek provést stavebně montážní činnosti, neboť jeho podstatou je, že svým účinkem musí plnit funkce, které by jinak plnila stavba provedená stavební nebo montážní technologií. Nově podle platného stavebního zákona ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) bod 16. platí, že jakýkoliv výrobek plnící funkce stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pro svoji realizaci nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu a ani po jeho realizaci se nekolauduje a to bez ohledu na to, kým bude užíván. Výrobek plnící funkci stavby v každém případě vyžaduje rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 SZ), přičemž ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 písm. a) SZ pro umístění postačí vydání územního souhlasu za podmínek uvedených v § 96 odst. SZ, popř. je lze nahradit veřejnoprávní smlouvou za podmínek § 78a SZ.  V souvislosti s uvedeným a účelem hřišť vyvstává otázka, zda herní prvky jsou výrobky plnící funkci stavby. Herními prvky ve většině případů jsou např. prolézačky, houpačky, skluzavka, pískoviště a lavičky. Většinou tyto herních prvky nelze označit za stavební dílo, ač by případně byly sestaveny za použití určité montážní technologie. Herní prvky tohoto typu, ve většině případů nelze považovat za výrobek plnící funkci stavby, neboť tyto prvky funkci stavby neplní.

Povahu terénní úpravy může mít hřiště, které vznikne úpravou terénu. Obecně se terénní úpravou podle § 3 odst. 1 stavebního zákona rozumí zemní práce a změny terénu, ale i těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřizováni hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu,  jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Základní limitující prvek na projednání terénních úprav je tak zjištění, zda dojde k podstatné změně vzhledu prostředí nebo podstatné změněn odtokových poměrů. Shora definované terénní úpravy vyžadují podle § 80 odst. 2 SZ rozhodnutí o změně využití území. Pokud jde o terénní úpravy malého rozsahu citované v § 80 odst. 3 písm. a) SZ, tj. do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře 300 m² za podmínek, že nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací a veřejným prostranstvím (§ 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích) a nejedná se o nakládání s odpady,  nevyžadují rozhodnutí o změně využití území a pro realizaci nevyžadují stavební povolení ani ohlášení (§ 103 odst. 1 písm. b) SZ).  V případě, že se jedná o terénní úpravy vymezené v  § 96 odst. 2 písm. f) stavebního zákona, tj. mimo jiné  terénní úpravy většího rozsahu o výměře nad 300 m² do 1000 m² , postačí při splnění podmínek § 96 odst. 1 SZ, územní souhlas a pro jejich provedení ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. i) SZ.  V případě terénní úpravy nad 1000 m ² je vyžadováno územní rozhodnutí o změně využití území.

Povahu změny druhu pozemku může mít hřiště, které je zřizováno na pozemku, bez stavební činnosti, tzn. že se nebude jednat o stavbu ani výrobek plnící funkci stavby ani o terénní úpravu. Obecně ve smyslu ustanovení § 80 odst. 2 písm e) platí, že rozhodnutí o změně využití území vyžadují změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím s výjimkou změn druhu pozemku do 300 m², které podle § 80 odst. 3 písm. c) rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují. Vydání územního rozhodnutí vyžadují změny druhu pozemku o výměře nad 1000 m² . Pro menší výměry změn druhu pozemku tj. od 300 m² do 1000 m² postačí ve smyslu § 96 odst. 2 písm. d) SZ vydání územního souhlasu za splnění  podmínek § 96 odst. 1 SZ. Rozhodnutí o změně druhu pozemku je vždy vázáno na požadavky katastrálního zákona a jeho prováděcí vyhlášky.

Vyhláška č. 26/2007 Sb., katastrální vyhláška, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, uvádí podrobnosti o jednotlivých druzích pozemků v jeho příloze Technické podrobnosti pro správu katastru. V uvedené příloze jsou v bodě 1. nazvaném „Druh pozemku“ jsou uvedeny jednotlivé druhy pozemku. Bod 2. zmíněné přílohy stanoví možný způsob využití pozemků ve vztahu k jejich druhu. Pod způsobem využití pozemku uvedeným v položce 20 bodu 2 označeném jako „sportoviště a rekreační plocha“ se rozumí dle citované přílohy mimo jiné též hřiště. Tento způsob využití je možný u pozemků (pod kódem pozemku 10 a 14) označených v bodě 1 citované přílohy jako lesní pozemek nebo ostatní plocha. Z uvedeného vyplývá, bude-li se jednat o zřizování hřiště na pozemku ostatní plocha, pak takové hřiště nevyžaduje vydání územního rozhodnutí o změně využití území ani vydání územního souhlasu pro uvedené využití.

Závěrem lze konstatovat, že pro posouzení záměru „hřiště“ je vždy rozhodující posoudit, který z výše uvedených povolovacích procesů bude dotčen.

Pro více informací volejte nebo piště a domluvíme se na podrobnostech.

Naši partneři